Přehrady v ČR

Přehrady v České republice

Přehrada Orlík na Vltavě nedlouho po zatím největším zatížení v roce 2002.
Mezi našimi přehradami se může pochlubit nejobjemnější nádrží a nejvyšší betonovou hrází.

    Přehrady se staví z různých důvodů. Nejčastějším je nutnost zabezpečit dodávky vody rovnoměrně během celého roku. Vodnatost našich toků není nijak vysoká a kolísá v čase. Nádrž vytvořená vybudováním přehrady umožňuje uchovat nadbytečnou vodu (přitékající např. za povodní) na dobu sucha pro zásobování pitnou vodou, průmysl a závlahy.
    Dalším významným důvodem pro budování přehrad je ochrana před povodněmi. Nádrž je v běžné pohotovostní poloze téměř prázdná a připravená pojmout případnou povodňovou vlnu, nebo alespoň snížit její ničivé účinky.
    Velké množství přehrad se buduje pro potřeby energetiky. Přestože výkony vodních elektráren jsou většinou relativně nízké, jejich provoz má malý dopad na životní prostředí a tzv. špičkové elektrárny s akumulačním prostorem díky svým výborným vlastnostem umožňují udržet stabilní elektrickou síť. Najetí hydroelektrárny na plný výkon z klidového stavu je otázkou několika minut, což umožňuje pružně reagovat na výkyvy ve spotřebě elektrické energie, navíc lze vodní elektrárnu snadno ovládat dálkově (například celá Vltava ze Štěchovic). Čím větší vytvořený spád, tím vyšší efektivita výroby. Zvláštním případem jsou pak přečerpávací elektrárny, tvořené dvěma nádržemi, kdy je voda do horní přečerpávána v době nadbytku energie (například v noci z jaderných zdrojů), fungují tak vlastně v roli akumulátoru.
   Dále se vodní nádrže využívají pro plavbu, rekreaci, chov ryb atd. Většinou nádrž plní více účelů zároveň, např. získaný energetický spád a vypouštěný zbytkový průtok je nyní v naprosté většině případů využíván pro výrobu elektrické energie.
    Přestože kvůli budování přehrad vznikají často vášně a konflikty, vodní prostředí a vodní nádrže do přírody patří (na rozdíl od mnoha jiných staveb). Údolní nádrže přírodní prostředí neničí, ale transformují do jiné, přírodě blízké podoby, často výrazně atraktivnější, než původní tok. Protipřehradní vášně ekologů mi připadají nepochopitelné, protože každý neužitečně odteklý kubík vody znamená zbytečnou spotřebu neobnovitelných zdrojů typu uhlí, plyn a uran, spojené navíc se vznikem zpodin a odpadů. Proto je škoda každého nevyužitého energetického potenciálu na vodnatějších tocích. Hezkých roklí s potokem máme nepočítaně, takže o nic jedinečného bychom nepřišli, k tomu na koncích vzdutí nádrží zůstává krajina téměř původní. Vypuštěním přehrady lze uvést místní přírodu do téměř původního stavu během krátké doby, takže případné změny nejsou nevratné. Z hlediska přírody je navíc klíčová především délka břehů, která se vytvořením nádrže výrazně zvětšuje a na vzniklých strmých březích bývá méně obydlí. Stávající divná averze proti přehradám je nenormální i z toho důvodu, že většina obyvatel s oblibou k nějakému jezeru jezdí.

Výška přehrad. Zajímavé téma. Dle přísloví "každá liška chválí svůj ocas" se každý snaží propagovat co nejvyšší výšku vlastní přehrady. I z toho důvodu existuje spousta zcela zavádějících údajů. Obvyklým trikem je např. započítávání sloupů pro osvětlení, což např. do celkové výšky stavby započítat lze (čehož jsme s oblibou využívali k argumentaci už jako děti). Výška vlastní hradící konstrukce je ale něco jiného. Horní kóta je vcelku jasná, je to úroveň, po kterou je ještě přehrada konstruována tak, aby udržela tlak vody bez vzniku škod a bez přetečení (což bývá vyšší kóta, než je maximální povolená hladina, kvůli rezervě na vlnobití, vzdutí větrem a nepředvídatelné jevy). Zajímavostí je, že sypané přehrady se každý rok trochu zmenšují kvůli sedání. Dolní kóta už je trochu obtížnější, ale je to většinou nejnižší bod plošné základové spáry (skutečně realizovaný, což by mělo být uvedeno ve výkresech skutečného provedení). Ale i pod touto spárou ještě většina přehrad pokračuje injekční clonou do hloubky mnoha desítek metrů, nebo podzemní těsnící stěnou. Ty jsou určeny proti průsakům pod tělesem hráze, ale do její výšky se nezapočítávají. Dolní hladina se neuvažuje, protože tam žádná voda být nemusí. Výška vzdouvací konstrukce je tak většinou maximální hloubka vody v nádrži s připočtením hloubky založení hráze a s připočtením rezervy nad maximální povolenou hladinou. Význam této rezervy se ukázal např. na VD Orlík a VD Mlýnice, kde došlo k výraznému přetečení v letech 2002 a 2010. I když ji lze tak trochu považovat za švindlování s kapacitou a spolehlivostí bezpečnostního přelivu. Určitě je na místě zdůraznit, že hydrologická data jsou pouze odhad na základě dosud zdokumentovaných jevů.
Hodnoty výšek hrází jsou u různých autorů většinou uváděny od základové spáry až po komunikaci na koruně (která bývá vyvýšená) a často se výrazně liší. Protože hloubka založení může být často značná a u různých hrází výrazně rozdílná, jsou občas pro snažší porovnání uváděny hodnoty od původního dna, ale většinou opět ke komunikaci na koruně hráze. Hodnoty v následujících tabulkách i v jiných materiálech je proto nutné vnímat pouze orientačně, a to nejen výšky. Pro srovnání by bylo asi nejsprávnější uvádět výšku od původního dna po maximální provozní hladinu (tj. maximální hloubku), ale tak to nedělá nikdo, protože by se tím některé přehrady výrazně zmenšily a znát výšku konstrukce je také zajímavé.

Soupis přehrad dle roku dokončení:	Pro podrobné informace a fotografie stačí kliknout na období dokončení
České království (do roku 1620)	Dvořiště, Jordán, Horusický rybník, Staňkovský rybník, Rožmberk, Dehtář, Mutiněveský rybník
Pod nadvládou rakouské monarchie (1620-1918)	Láz, Velký rybník, Pilská u Příbrami, Mariánské Lázně, Jevišovice, Harcov (Liberec), Jezeří (Svatý Mořic), Kamenička, Bedřichov, Fojtka (Mníšek), Mlýnice, Mšeno (Jablonec nad Nisou), Bystřička, Hamry, Pařížov, Janov (Hamr), Souš, Bílá Desná, Labská (Krausovy boudy)
Svobodná Československá republika (1918-1948)	Les Království (Bílá Třemešná, Těšnovská přehrada), Chřibská, Sedlice, Luhačovice, Plumlov, Březová (Karlovy Vary), Seč, Střekov, Vranov, Vrané, Fryšták, Husinec, Pastviny, Brno (Kníničky), Horní Bečva, Štěchovice, Homole
Poválečné budovatelské nadšení pod rudou hvězdou (1948-1968)	Křižanovice, Klíčava, Lobník, Kružberk, Podhora, Klabava, Koryčany, Slapy, Žermanice, Chotěboř (Břevnice), Vír I, Záskalská, Lipno I, Lipno II, Suchomasty, Jesenice, Mostiště, Hostivař, Křímov, Pilská u Ždáru, Těrlicko, Fláje, Kamýk, Orlík, Hracholusky, Jahodnice, Olešná, Skalka, Jirkov, Znojmo, Bojkovice, Morávka, Obecnice, Ludkovice, Nechranice, Žlutice
Vystřízlivělý slábnoucí rozvinutý socialismus (1968-1989)	Nýrsko, Rozkoš, Tatrovice, Vrchlice, Horka (Liboc), Šance, Hubenov, Kadaň, Nemilka, Rýzmburg, České Údolí (Borská přehrada), Opatovice, Landštejn, Lučina, Přísečnice, Želivka (Švihov), Letovice (Křetínka), Slušovice, Větřkovice, Mohelno, Římov, Stanovice, Dalešice, Josefův Důl, Trnávka, Újezd, Výrotice, Karolinka, Nová Říše
Porevoluční antipřehradní ekologický kapitalismus (od roku 1989)	Nové Mlýny, Dlouhé Stráně, Hněvkovice, Slezská Harta (všechny jen dokončovací práce). Kromě toho několik protipovodňových poldrů, které jsou vesměs divnou parodií na přehrady, přestože plní stejný účel. Z nových přehrad je v nejbližší době reálné vybudování asi jen u protipovodňové nádrže Nové Heřmínovy (fandím velké variantě), plavebního stupně Děčín (radši bych větší přehradu přímo u hranice se vzdutím až ke Střekovu) a nějaké nové velké přečerpávací elektrárny (diskuze jsou vedeny o nějaké lokalitě v horách na severní hranici, ale co se mne týče, více by se mi líbil původně plánovaný velký Křivoklát s nějakou hezkou betonovou hrází - vznikl by tím téměř druhý Orlík s jezerem až do Plzně). Ještě malý dodatek k Děčínu: Jeden příbramský jachtař mi kdysi navrhoval vybudování přehrady o výšce 200 m právě v této lokalitě někde ve Hřensku, čímž by se z České republiky konečně stal ideální jachtařský revír. :o)

Přehrada Dalešice u obce Kramolín na řece Jihlavě.
Nejvyšší přehrada v České republice. Původně měla být betonová klenbová.

Důležitým podkladem pro zpracování tohoto soupisu byla jedna z tabulek v časopisu Inženýrské stavby 2/1986 v článku od Prof. Dr. Ing. Ladislava Votruby, DrSc. Některé uvedené technické údaje již nemusí být aktuální, např. kvůli rekonstrukcím přelivů na vyšší kapacitu, což je nynější moudrý trend po zkušenostech z let 1997 a 2002. Čerstvější informace je možné najít např. na www stránkách majitelů a správců nejvýznamnějších přehrad v ČR, což jsou státní podniky Povodí Vltavy, Povodí Labe, Povodí Ohře, Povodí Moravy, Povodí Odry a převážně státní akciová společnost ČEZ. Technickou bezpečností velkých přehrad se z pověření státu zabývá především společnost VODNÍ DÍLA - TBD.
Hezký článek o nejvýznamnějších českých přehradách můžete nalézt v časopise Inženýrská komora 2010. Za pozornost stojí i www stránka Českého přehradního výboru, jehož jsem byl 4 roky členem. Stránky, na které se právě díváte, jsou ale mé čistě osobní, založené už v roce 1997, krátce po úspěšném ukončení studia na univerzitě ČVUT Praha v odpovídajícím oboru Vodní hospodářství a vodní stavby. Čtyři roky jsem aktivně působil v oblasti technické bezpečnosti přehrad u ČEZ, což byla zkušenost jiná, než bych čekal. Ale kdyby se mi naskytla další práce u přehrad, tak bych o tom pravděpodobně přemýšlel.

Kočičákovo doupě

Kdybyste mi chtěli zkusit něco napsat nebo poslat, zde je můj dlouholetý e-mail: kocicak@post.cz